Kde se Voyager 1 a 2 teď nacházejí?

V srpnu a září 1977 NASA vyslala do vesmíru dvě sondy, které se staly nejvýznamnějšími a nejdéle fungujícími vesmírnými průzkumníky v historii lidstva: Voyager 1 (5. září 1977) a Voyager 2 (20. srpna 1977). Původně měly za úkol prozkoumat vnější planety Sluneční soustavy – především Jupiter a Saturn. Díky mimořádně příznivému načasování planetární konfigurace (tzv. „grand tour“) a chytrým gravitačním manévrům se Voyager 2 stal jedinou sondou, která navštívila všechny čtyři obří planety: Jupiter, Saturn, Uran i Neptun. Voyager 1 se pak zaměřil na Jupiter a Saturn a po splnění hlavní mise se obě sondy vydaly na nekonečnou cestu do mezihvězdného prostoru.

 
Dnes, téměř půl století po startu, jsou Voyagery stále aktivní – posílají data z oblastí, kam se žádná jiná sonda nedostala. Voyager 1 překročil hranici Sluneční soustavy (heliopauzu) v roce 2012 a Voyager 2 v roce 2018. Jsou to první a zatím jediné lidmi vyrobené objekty, které se ocitly v mezihvězdném prostoru. Na palubě nesou Zlatou desku s poselstvím pro případné mimozemšťany a dodnes nám pomáhají chápat, jak vypadá vesmír za hranicemi našeho slunečního „bublinu“ – heliopauzy.
 
V tomto článku se podrobně podíváme na to, kde přesně se Voyager 1 a Voyager 2 teď nacházejí (včetně aktuálních vzdáleností, rychlostí a směrů pohybu), jaké přístroje ještě fungují, jaká data nám posílají, jaké výzvy řeší (např. klesající výkon radioizotopových generátorů), a co je čeká v příštích letech – až do chvíle, kdy se jejich signál navždy ztratí.
VOYAGER 1 VESMÍR
Voyager 1 ve vesmíru. / Zdroj: x.com
VOYAGER 1 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Voyager 1 - sluneční soustava. / Zdroj: NASA

Obě sondy jsou nejvzdálenější lidmi vyrobené objekty od Země a obě už dávno v mezihvězdném prostoru (překročily heliopauzu – hranici vlivu Slunce).


Voyager 1 – Nejvzdálenější: přibližně 170 AU (astronomických jednotek) od Země → zhruba 25,4 miliardy kilometrů. Pohybuje se rychlostí ~17 km/s (61 000 km/h). Vstoupil do mezihvězdného prostoru v srpnu 2012. Signál na Zem trvá přes 23 hodin jedním směrem (zpáteční cesta skoro 2 dny).

Voyager 2- Přibližně 141,5 AU od Země → zhruba 21,2 miliardy kilometrů. Pohybuje se pomaleji (~15 km/s).
Vstoupil do mezihvězdného prostoru v listopadu 2018.
Signál na Zem trvá přes 19–20 hodin jedním směrem.

Obě sondy letí v různých směrech: Voyager 1 „nahoru“ (severně od ekliptiky), Voyager 2 „dolů“ (jižně).

PRVNÍ SNÍMEK VOYAGER 1
Měsíc a Země - první snímek Voyageru 1 z roku 1977. / Zdroj: NASA
Voyager 2 ve vesmíru
Voyager 2 ve vesmíru / Zdroj: x.com

Poslední zprávy a stav (prosinec 2025): Obě sondy pořád fungují, ale energie klesá – inženýři vypínají přístroje, aby prodloužili životnost.


Voyager 1 – v roce 2024/2025 měl problémy s počítačem (FDS), posílal nesmyslná data – opraveno přeprogramováním z dálky.
V listopadu 2025 se vrátil k normálnímu přenosu vědeckých dat. Aktuálně běží tři přístroje: magnetometr, plasma wave subsystem a low-energy charged particle (ten poslední vypnou v roce 2026). Komunikace omezená kvůli upgrade antény v Canbeře (offline do února 2026, ale omezené okno v prosinci 2025).

Voyager 2 -funguje stabilněji než dvojče.
V roce 2024 vypnuli plasma science instrument, v březnu 2025 low-energy charged particle. Aktuálně běží tři přístroje: magnetometr, plasma wave subsystem a cosmic ray subsystem. V prosinci 2025 komunikuje normálně.

Největší objevy: Voyager 1 a 2 přinesly revoluční data – první detailní průzkum vnějších planet.

 
  • Aktivní sopky na Io – první důkaz, že vulkanismus není jen na Zemi.
  • Obří prstence Saturnu – zjistili jsme, že jsou mnohem složitější a dynamičtější, než se myslelo.
  • Uran a Neptun zblízka – Voyager 2 je jediná sonda, která je kdy viděla zblízka. Objevila prstence, nové měsíce, gejzíry na Tritonu, Velkou tmavou skvrnu na Neptunu.
  • Pale Blue Dot – jedna z nejikoničtějších fotek lidstva (Carl Sagan to krásně popsal).
  • Vstup do mezihvězdného prostoru – Voyager 1 (2012) a 2 (2018) jako první lidmi vyrobené objekty opustily heliopauzu → změřily, kde končí sluneční vítr a začíná skutečný mezihvězdný prostor.

Jsou nějaké teorie, že máme mnohem víc dat?


Někteří vědci se domnívají, že Voyager 1 a 2 detekují velmi slabé signály z mezihvězdného prostoru, které by mohly být šumem z raného vesmíru, nebo dokonce stopy po Velkém třesku (např. velmi nízkofrekvenční rádiové vlny).

V roce 2021–2023 se objevily zprávy o „mezihvězdném šumu“ (interstellar hum), který je velmi slabý, ale konzistentní. Někteří astrofyzici spekulují, že by to mohlo být pozadí z raného vesmíru, ale zatím to není potvrzené.

Shrnutí


Voyagery nám daly obrovské množství prvních a jedinečných dat, ale protože jsou to malé sondy s omezenou výdrží a bez možnosti zpomalit, nemohly provádět dlouhodobá detailní měření jako Cassini u Saturnu nebo New Horizons u Pluta.

Přesto jsou to nejvzdálenější a nejdéle fungující lidské sondy – a to, že pořád vysílají po 48 letech, je samo o sobě úžasný inženýrský zázrak.

Toto je původní „Modrý film“ Voyageru, pojmenovaný podle modrého filtru použitého k vytvoření snímků. Zobrazuje přiblížení Voyageru 1 během období více než 60 Jupiterových dnů. / Zdroj: NASA/JPL
VOYAGER SNÍMEK ZEMĚ
Země jako malý bod, 1990. Zdroj: NASA, Voyager 1
Voyager 2 vyslala z hlubin vesmíru signál, který neměl existovat – rytmus, kód a strukturu, jež šokovaly i samotnou NASA.
VOYAGER VESMÍR
Tento obrázek ukazuje polohy Voyagerů 1 a 2. Voyager 1 hodně cestuje a překročil helioplášť, oblast, kde se začíná mísit mezihvězdný plyn a sluneční vítr. / Zdroj: wikipedie

Tajemství a nevysvětlené věci. Některé záhady přetrvávají:

 

1. Magnetická pole – mezihvězdné pole je překvapivě podobné slunečnímu a propojené
Sluneční magnetické pole vytváří kolem nás obrovskou „bublinu“, která nás chrání před kosmickým zářením.
Když sondy Voyager proletěly ven z této bubliny, zjistily, že magnetické pole v mezihvězdném prostoru je skoro stejné jako uvnitř.
Proč se Slunce dokáže „propojit“ tak daleko, zatím nevíme.

2. Anomálie v datech – např. náhodná data z Voyageru 1 v 2022/2023
V roce 2022 a 2023 posílal Voyager 1 nesmyslné údaje, jako by se zbláznil.
Ukázalo se, že šlo jen o softwarovou chybu v jeho staré paměti.
Inženýři to na dálku opravili a sonda funguje dál.

3. Žádné mimozemské signály – všechny zmatky byly technické
Projekt SETI desítky let poslouchá vesmír, jestli se ozvou mimozemšťané.
Všechny podezřelé signály se nakonec ukázaly jako rušení od sond, počítačů nebo kosmických paprsků.
Zatím žádný opravdový mimozemský pozdrav.

4. Jak daleko ještě Slunce ovlivňuje prostor
Heliopauza – hranice sluneční soustavy – není ostrá čára, ale široká přechodová zóna.
I po jejím překročení sondy stále cítí vliv Slunce v magnetickém poli a částicích.
Sluneční vliv sahá mnohem dál, než jsme čekali – možná stovky miliard kilometrů.

Jak je možné, že pořád fungují po 48 letech


Energie z radioizotopových termoelektrických generátorů (RTG)
Každá sonda má tři RTG s plutoniem-238. Na startu dávaly dohromady ~470 W. Teď (kolem roku 2025) je to asi 220–230 W a každý rok to klesá o ~4 W kvůli rozpadu plutonia a stárnutí termočlánků. Inženýři to řeší tak, že postupně vypínají nepotřebné systémy (kamery už dávno nefungují, topení, některé přístroje).
Vědecká data (magnetická pole, plazma, kosmické záření) by měla fungovat ještě do ~2025–2026, pak už jen základní „jsem tady“ signál možná do ~2030–2036. Potom ticho, ale sondy poletí dál díky setrvačnosti.

Komunikace přes obrovskou vzdálenost

  • Sonda vysílá jen ~23 W (slabší než žárovka).
  • Používá velkou 3,7m parabolickou anténu (směrová, vysílá signál úzkým kuželem přímo k Zemi).
  • Na Zemi je Deep Space Network (DSN) – obří antény 70 m (v Goldstone, Madridu, Canbeře). Ty mají obrovské zesílení (~70 dB) a jsou chlazené na pár Kelvinů, aby byl šum minimální.
  • Data jdou pomalu: dnes jen 160 bitů/s (jako starý modem z 90. let).
  • Signál na Zemi je extrémně slabý (~10⁻¹⁶ W, někde kolem -150 až -160 dBm).
  • Ale díky velkým anténám, nízkému šumu a chytrému kódování (error-correcting codes) ho DSN zachytí a dekóduje.

Proč je to lepší než náš internet doma?

  • Internet doma je širokopásmový a rychlý (miliony bitů/s), takže potřebuje hodně energie a signál musí být silný.
  • Voyager posílá jen pár bitů za sekundu, takže stačí velmi slabý signál – energie na jeden bit je obrovská.
  • Navíc DSN je navržené právě na tohle: sledovat slabé signály z miliard km daleko.
Někteří lidé věří, že Voyager je podvod, protože:
 
  • Po 48 letech a miliardách kilometrů je nemožné, aby ještě vysílal slabý signál.
  • NASA to prý falšuje v laboratoři nebo v Hollywoodu.
  • Signál je slabší než kosmický šum, takže ho nemůžeme zachytit.
  • Proč to nikdo jiný nedokázal a proč nám neukážou živé video?

Všechny technické detaily jsou ale veřejně dostupné.

Zkrátka: Voyager funguje díky geniálnímu designu z 70. let, pečlivému managementu energie a obřím anténám na Zemi. Je to jeden z největších inženýrských triumfů lidstva!

Jedna z kosmických lodí Voyager prochází testy v Laboratoři tryskového pohonu NASA v dubnu 1977. / Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Zlatá deska se skládá ze 115 analogově kódovaných fotografií, pozdravů v 55 jazycích, 12minutové montáže zvuků na Zemi a 90 minut hudby. / Zdroj: NASA
Zvuk vesmíru: Voyager 1 – Tři vlny tsunami v mezihvězdném prostoru

Nejběžnější konspirační teorie o Voyagers


Mimozemšťané už sondy „našli“ a poslali zpět signál

Někteří tvrdí, že ty opakující se zmatené data (např. v roce 2022/2023 nebo 2023/2024) nejsou chyba počítače, ale mimozemský kód nebo „upgrade“. Prý se Voyager stal „mostem“ k mimozemšťanům – oni ho „hackli“, přidali do něj svůj software a teď nám posílají zprávy v podobě opakujících se binárních sekvencí (jako řady nul a jedniček, které NASA nazvala „gibberish“). Někdo to spojuje s tím slabým „hum“ (tichým zvukem plazmatu) – prý to není přirozené, ale umělý signál z mimozemské civilizace.

Golden Record je „volání“ a oni odpovídají

Zlatá deska (ta s hudbou, pozdravy a obrázky) je podle konspirátorů velký risk – jako kdybychom poslali „tu jsme, přijďte“. Teď prý mimozemšťané Voyager „zachytli“ a posílají zpět data, která NASA schovává. Někteří říkají, že ty anomálie v paměti (FDS) nejsou stáří, ale mimozemský pokus o komunikaci, který přetížil počítač. Jiní tvrdí, že signál obsahuje „obrázky humanoidů“ nebo souřadnice míst na Zemi s „magnetickými anomáliemi“ (např. pro teleportaci).

Voyager je „mrtvý“ a NASA lže

Po těch dlouhých výpadcích (např. v roce 2023/2024) se objevují teorie, že Voyager už dávno nefunguje – signály jsou jen falešné, které NASA generuje na Zemi, aby udržela iluzi. Prý to dělají, aby zakryli, že sondy „zmizely“ nebo že je někdo (mimozemšťané nebo jiná civilizace) unesl. Někdo to spojuje s tím, že Voyager 1 je „nejdál od Země“ – prý už je v „jiné dimenzi“ nebo v červí díře.

Spojení s antarktickými anomáliemi nebo Roswellem

Extrémnější verze tvrdí, že data z Voyageru odhalují „anomalie v Antarktidě“ nebo spojují s mimozemskými základnami. Někdo to spojuje s tím, že Voyager měl najít „další obydlenou planetu“ (falešná historka z YouTube) a že NASA to zakrývá. Další teorie: Voyager byl „vybaven AI z Roswellu“ a teď se „probuzuje“.

Slabý „hum“ jako mimozemská hudba

Ten slabý, monotónní zvuk interstelárního plazmatu (který Voyager 1 zachytil) někteří interpretují jako umělý signál – prý to je „hudba“ nebo „kód“ od mimozemšťanů, který se snaží komunikovat. NASA prý říká, že je to přirozené, ale „ve skutečnosti“ to je odpověď na naši Zlatou desku.

Zkrátka: Každý si našel nějaké vysvětlení a každý se rozhodl něčemu věřit. Je ale neuvěřitelné, jakou technologii jsme už tenkrát dokázali vytvořit. To, že nám NASA (nemůže/nechce) poslat všechny informace, o tom asi nemusíme spekulovat…

NASA k vytvoření této fotografie použila tři snímky z Voyageru 2 – pořízené přes ultrafialové, fialové a zelené filtry. / Zdroj: NASA/JPL
Voyager 2 captured these images, in true color (left) and false-color (right) of Neptune in 1986. / Zdroj: NASA/JPL
Voyager 1 Právě VYSLAL Záhadný Signál – A NASA To Nedokáže Vysvětlit
Zdroje:
Přejít nahoru