Umělé vytváření vyhynulých druhů: Sci-fi nebo realita?

Umělé vytváření vyhynulých druhů: Sci-fi nebo realita? / Zdroj: x.com

Umělé vytváření vyhynulých druhů, známé také jako de-extinkce, je koncept, který fascinuje vědce, ochránce přírody i veřejnost. Tento proces zahrnuje využití pokročilých biotechnologií, jako je editace genů pomocí CRISPR, klonování nebo hybridizace, k vytvoření organismů, které se podobají zaniklým druhům. Cílem je nejen vrátit ztracené druhy do přírody, ale také obnovit ekosystémy, které byly narušeny jejich vymizením. Například společnost Colossal Biosciences, která se označuje za první „de-extinkční“ firmu na světě, slibuje revoluci v biodiverzitě a boji proti klimatickým změnám. Nicméně, tato technologie vyvolává mnoho otázek: Je to skutečně možné? A měli bychom to dělat? V tomto článku se podíváme na nejnovější pokroky, plány, názory vědců i potenciální rizika.

Nové testy a výsledky: Co se nám podařilo dosáhnout?

 
V posledních letech došlo k významným pokrokům v oblasti de-extinkce, především díky firmě Colossal Biosciences. V dubnu 2025 oznámili narození tří mláďat „dire wolfa“ (Aenocyon dirus), druhu, který vyhynul před více než 12 000 lety. Dva samci Romulus a Remus a samička Khaleesi – byla vytvořena editací genů šedých vlků, do kterých byly vloženy geny z fosilií starých až 72 000 let. Tento krok je označován jako první úspěšná de-extinkce, i když jde spíše o hybridní tvory s vlastnostmi zaniklého druhu. Dále v roce 2025 vytvořili „woolly mice“ – myši s geny mamuta, které mají hustou srst podobnou mamutí, jako důkaz konceptu pro větší projekty.
 
Další úspěchy zahrnují pokroky v genetickém sekvenování. Například v roce 2025 bylo z thylacina (tasmanijského tygra) extrahováno RNA, což otevřelo cestu k lepšímu porozumění jeho genomu. Vědci z Colossal také pracují na klonování buněk dodo a moa, kde dosáhli růstu primordiálních buněk, které mohou být editovány pro vytvoření hybridů s holuby nebo emu. Tyto testy ukazují, že biotechnologie se rychle vyvíjí, ale zatím jde spíše o částečné úspěchy než plné oživení.
Zakladatelé firmy Colossal Biosciences. / Zdroj: colossal.com

Co jsme už vytvořili a co se chystá vytvořit?

 
Do roku 2026 bylo úspěšně vytvořeno několik hybridních organismů, které se přibližují vyhynulým druhům. Nejvýraznějším příkladem jsou zmíněná mláďata dire wolfa, která žijí a rostou pod dohledem vědců. Dalším je „woolly mouse“, která demonstruje, jak lze vložit geny mamuta do moderních savců pro adaptaci na chlad. V minulosti došlo k pokusu o klonování pyrenejského kozorožce v roce 2003, kdy se narodilo jedno mládě, které však zemřelo krátce po porodu.
 
Co se chystá? Colossal Biosciences plánuje první mláďata mamuta do roku 2028, kde budou editovat geny asijských slonů pro vlastnosti jako hustá srst a odolnost vůči chladu. Dále se zaměřují na thylacina (tasmanijského tygra), dodo, jižního obra moa a dokonce i sloní pták (ivory-billed woodpecker). Organizace Revive & Restore pracuje na obnovení holuba stěhovavého (passenger pigeon) s cílem vypustit první generaci do přírody v roce 2025. Další projekty zahrnují aurocha prostřednictvím zpětného šlechtění a severního bílého nosorožce pomocí IVF a kmenových buněk. Tyto plány slibují obnovení biodiverzity, ale vyžadují obrovské investice.
 

Vyjádření vědců

 
Vědci jsou rozděleni. George Church, spoluzakladatel Colossal, tvrdí: „De-extinkce není jen o vrácení jednoho druhu; jde o obnovení celých ekosystémů.“ Beth Shapiro z UC Santa Cruz dodává, že de-extinkce může sloužit jako „velvyslanec pro ochranu“, přitahující pozornost k ohroženým druhům. Na druhé straně kritikové jako Dieter Hochuli z University of Sydney varují, že termín „de-extinkce“ je zavádějící a nebezpečný, protože podporuje falešnou naději a odvádí zdroje od skutečné ochrany. Stewart Brand, zakladatel Revive & Restore, vidí v de-extinkci etickou povinnost opravit škody způsobené lidmi. Obecně pros: obnova biodiverzity, ekosystémů a vědecký pokrok. Cons: etické dilemata, rizika pro zvířata a ekosystémy.
2003 se narodilo klonované mládě pyrenejského kozorožce / Zdroj: Aragón Government (Spain)

Pochybnosti a problémy: Je to nebezpečné?

 
Mnoho vědců pochybuje o skutečném úspěchu de-extinkce. Například „dire wolf“ od Colossal není pravý, ale jen editovaný šedý vlk, což vede k debatě o tom, zda jde o opravdové oživení. Rizika zahrnují disrupci současných ekosystémů – vrácené druhy by mohly stát škůdci nebo šířit nemoci. Etické otázky: Je spravedlivé vracet zvířata do změněného světa, kde by trpěla? Moral hazard: Pokud je vyhynutí „reverzibilní“, lidé by mohli být méně opatrní při ochraně přírody. Problém ve světě: V roce 2003 se narodilo klonované mládě pyrenejského kozorožce, ale zemřelo po 7 minutách kvůli vadám plic, což ukazuje technické rizika. V roce 2023 selhal pokus s IVF u severního bílého nosorožce, kde zemřela náhradní matka. Tyto incidenty upozorňují na nebezpečí pro zvířata a nutnost opatrnosti.

Mizející odkaz naší planety


Svět zažívá úbytek biodiverzity nebývalým tempem. V roce 2024 vědci odhadli, že každý rok mizí 27 tisíc druhů, což je řádově více než přirozená míra mizení až 100 druhů ročně. Ve stejném roce Světový fond na ochranu přírody (WWF) oznámil 73% pokles sledovaných populací volně žijících živočichů za poslední půlstoletí. Toto tvrzení navazuje na projekce z roku 2019, které naznačovaly vymizení 30–50 % všech druhů zvířat do roku 2050, což představuje nejen ztrátu jedinečných forem života, ale i kolaps složitých ekologických vztahů, které se vyvíjely miliony let.

Čísla hovoří jasně: nacházíme se uprostřed šestého masového vymírání na Zemi. Na rozdíl od předchozích katastrof však za to nemůže dopad asteroidu, sopečná erupce ani jiná přírodní pohroma. Místo toho jsme se sami stali původci planetárních změn. V roce 2023 ztratil amazonský deštný prales, který je domovem 10 % známých druhů, téměř 20 % svého původního území kvůli chovu skotu, produkci sóji a nelegální těžbě dřeva, čímž se přiblížil bodu zlomu, kdy by se mohl proměnit v savanu a uvolnit přitom miliardy tun uloženého uhlíku.

Tento trend je globální. Na počátku 21. století průmyslové rybářské flotily od roku 1950 vyčerpaly 90 % populace velkých mořských ryb, zatímco emise uhlíku zvýšily kyselost oceánů a rozpustily struktury korálových útesů, které podporují 25 % všech mořských druhů. Vědci odhadují, že bez dramatického zásahu bude do roku 2050 funkčně vyhynulo 90 % světových korálových útesů. K této krizi přispívá ničení přírodních stanovišť člověkem, změna klimatu, znečištění a nadměrný lov, jejichž důsledky se nás přímo dotknou.

Když se zhoršuje stav přírodních stanovišť, mizí druhy, rozpadají se ekologické sítě a ohrožena je přírodní infrastruktura, na které je založena lidská civilizace. V roce 2019 čelilo riziku vyhynutí více než 25 % nedomestikovaných druhů souvisejících s hospodářskými zvířaty a 15 % druhů opylovačů, což dále destabilizuje již tak ohrožený stav globální potravinové bezpečnosti.

Konspirace na konec

 
Téma de-extinkce vyvolává i konspirační teorie. Někteří tvrdí, že firmy jako Colossal jsou PR trikem korporací, aby oslabily regulace ochrany přírody. Například v dubnu 2025 sdíleli tweet s Trumpovým jmenovaným šéfem ministerstva vnitra, který tvrdil, že de-extinkce umožní „inovace místo regulací“ pro ohrožené druhy. Jiní spekulují, že jde o profitování z krize biodiverzity – firmy sbírají miliony od investorů na falešné sliby, zatímco skutečné druhy vymírají. Na sociálních sítích se objevují teorie, že „oživení“ je jen marketing, aby se veřejnost méně starala o aktuální vyhynutí, což prospívá průmyslu. Ačkoli tyto teorie nejsou podložené, ukazují na hlubokou nedůvěru k biotechnologiím.
Zdroj: research.contrary.com

Jurassic Park: varování i inspirace pro de-extinkci

 
Pokud vás téma umělého oživení vyhynulých druhů fascinuje (nebo naopak děsí), nemůžete minout klasiku, která celý koncept de-extinkce proslavila po celém světě: Jurassic Park (1993) od Stevena Spielberga.
 
Film vypráví o ambiciózním miliardáři, který pomocí starověké DNA oživí dinosaury a vytvoří z nich atrakci v obřím parku na odlehlém ostrově. Všechno vypadá dokonale… dokud se technologie vymkne kontrole a příroda si vezme zpět, co jí patří. Napínavý mix sci-fi, dobrodružství a thrilleru ukazuje, jak nebezpečné mohou být pokusy o „vrácení“ vyhynulých druhů, pokud se podcení etika, bezpečnost a nepředvídatelnost života.
 
Jurassic Park má dnes už šest hlavních dílů (plus několik krátkých filmů a seriálů), které se postupně vyvíjejí od původního varování přes akční dobrodružství až po současné otázky genetického inženýrství a morálních hranic vědy.

Máme nějaké DNA dinosaurů?


Ne, nemáme žádné funkční nebo kompletní DNA dinosaurů. Dinosauři vyhynuli před asi 66 miliony let, a DNA se přirozeně rozkládá v průběhu času – maximálně přežije několik tisíc až milion let, i když je dobře konzervovaná (např. v ledu nebo jantaru).
Nejstarší známé DNA je z mamutů nebo jiných ledových fosílií starých kolem 1 milionu let, ale u dinosaurů se našly jen fragmenty proteinů, buněk nebo měkkých tkání (jako krevní buňky u T. rexe), ne celá genetická sekvence. 

Například v roce 2025 se objevily studie o proteinech v dinosauřích fosíliích, které pomáhají chápat jejich biologii (třeba souvislost s rakovinou u moderních zvířat), ale to není DNA vhodná pro klonování nebo rekonstrukci.

Sci-fi jako Jurassic Park (kde se DNA bere z komárů v jantaru) je bohužel nereálné – žádná taková DNA se nenašla a pravděpodobně nikdy nenajde.

Plánuje se vytvoření nějakého dinosaura?


Žádné reálné plány na oživení dinosaurů neexistují, protože chybí ta základní surovina (DNA). Firmy jako Colossal se soustředí na druhy, kde je DNA dostupná – např. mamuty (plán na první telata v 2028), dodo, moa (který nazývají „ptačí dinosaurus“, ale je to jen vyhynulý pták z Nového Zélandu) nebo dire wolf (už mají hybridní štěňata z roku 2025). 

Spekulativní nápady existují, např. genetická editace ptáků (kteří jsou vzdálení příbuzní dinosaurů) pomocí CRISPR, aby měli „dinosauří“ rysy jako zuby, ocas nebo drápy. To by ale nebylo skutečné oživení, jen hybridní tvorba – a i to je zatím v rané fázi výzkumu, ne v plánech na realizaci. Vědci odhadují, že by to mohlo trvat desetiletí, a etické otázky (jako welfare zvířat nebo ekosystémové rizika) to komplikují. Žádné seriózní projekty na „pravé“ dinosaury nejsou v dohledu, i když videa a senzaceční články to občas přehánějí. 

Zdroje:
Colossal Biosciences oživuje dire wolfa: První de-extinkce na světě: https://www.nytimes.com/2025/04/07/science/colossal-dire-wolf-deextinction.html
Dire wolf není opravdu zpět: Kritika a realita Colossal Biosciences: https://www.theguardian.com/environment/2025/dec/31/colossal-ben-lamm-deextinction-dire-wolf-dodo-tasmanian-tiger-aoe
De-extinkce v roce 2025: Velký humbuk, malý pokrok: https://www.newscientist.com/article/2505223-de-extinction-was-big-news-in-2025-but-didnt-live-up-to-the-hype
Wikipedia – Colossal Biosciences (aktualizováno 2026): https://en.wikipedia.org/wiki/Colossal_Biosciences
Oficiální stránky Colossal Biosciences: https://colossal.com/
Jak funguje de-extinkce: Proces krok za krokem: https://colossal.com/how-de-extinction-works
The Science Behind Second Chances: De-Extinction and Beyond (Contrary Research, duben 2025): https://research.contrary.com/report/the-science-behind-second-chances-de-extinction
De-extinction: Vědecký přehled a etické otázky: https://en.wikipedia.org/wiki/De-extinction
De-Extinction: Ekologie, etika a budoucnost ochrany přírody: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12453136/
Přejít nahoru